Chleba bez hnětení teď už pečou a znají úplně všichni.. Recept je z New York Times a peču ho podle pana Cuketky. Z mých osobních experimentů mi nejvíc chutnala verze s olivami a sušenými rajčaty a nebo s vlašskými ořechy. Skvěle chutná ale i jen tak, ještě trochu teplý, s máslem a jarní cibulkou, mmm! Tentokrát jsem ho pekla jako přílohu k Bouef Bourguignon a pro vůni přidala trochu tymiánu. Nejtěžší ze všeho na tom receptu je, vypočítat si čas kynutí tak, aby Vám to vyšlo tak nějak akorát mezi spánkem, školou a prací. (Což je pro mě občas nadlidský výkon..)
Potřebujeme:
- 3 hrnky hladké mouky
- 1 a půl hrnku vlažné vody
- půl lžičky sušeného droždí
- 1 a půl lžičky soli
Mouku, sůl a droždí lehce promícháme v míse, přilijeme vodu. Vařečkou umícháme v hnusnou hňácavou a lepivou hmotu. Přikryjeme potravinářskou fólií a necháme kynout. Čas kynutí se v různých receptech liší, doporučuje se 12-18 hodin, s tím že ideál je zlatá střední cesta – 14 hodin. Mě se osvědčilo těch 16, ale stejně si to vždy lehce individuálně upravím.
Po vykynutí si důkladně popraště vál hladkou moukou a vykydněte na ní těsto. Pokuste se rohy přehodit do středu (nejde to) a nechat odpočívat asi 15 minut. Pak se pokuste uhňácat z toho kouli (to nejde už vůbec) a nechat ji asi dvě hodinky odpočinout mezi dvěmi pomoučenými utěrkami. (Důkladně pomoučenými!!)
Půl hodinku před koncem si rozpálíme troubu na 230 stupňů i s hrncem a pokličkou. Nejlépe se chleba peče v litinovém hrnci, skvěle vám ale poslouží i skleněná pečící forma. Do rozpáleného hrnce rychle přehodíme těsto (a poprášíme moukou celou troubu a půlku kuchyně), přikryjeme poklicí a pečeme asi půl hodiny, pak odkryté na dopečení kůrky dalších 10-15 minut.
